|
|
Regulace nástupu kvetení u dřevin
Čermák, Vladimír ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Čermák, Vojtěch (oponent)
Nástup kvetení je pro dřeviny mírného pásu velice důležitý proces a jeho špatné načasování může způsobit poškození květů a ztrátu úrody. I když je tento proces dobře popsán u jednoletých bylin, jako je například Arabidopsis thaliana, u dřevin stále mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Tato práce sumarizuje poznatky o mechanismech nástupu kvetení u dřevin, a to ve srovnání s poznatky dosaženými u modelových rostlin, zejména Arabidopsis thaliana, včetně faktorů zapojených v regulaci procesu kvetení. Konkrétně jsou to FT-like geny a TFL1- like geny, které hrají důležitou roli při regulaci indukce kvetení, a jsou proto podrobně diskutovány. U dřevin mírného pásu následuje po indukci kvetení, ještě před rozkvětem, období dormance. Periodická regulace tohoto stavu je řízena endogenně a krom jiných faktorů je ovlivněna expresí genů DAM. Genetické mechanismy regulující ukončení endodormance u dřevin jsou nápadně podobné vernalizaci u bylin. Hlubší pochopení procesů jako je indukce kvetení a ukončení endodormance nám může pomoci při vývoji kultivarů s modifikovanou dobou kvetení.
|
|
|
Regulace nástupu kvetení u dřevin
Čermák, Vladimír ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Čermák, Vojtěch (oponent)
Nástup kvetení je pro dřeviny mírného pásu velice důležitý proces a jeho špatné načasování může způsobit poškození květů a ztrátu úrody. I když je tento proces dobře popsán u jednoletých bylin, jako je například Arabidopsis thaliana, u dřevin stále mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Tato práce sumarizuje poznatky o mechanismech nástupu kvetení u dřevin, a to ve srovnání s poznatky dosaženými u modelových rostlin, zejména Arabidopsis thaliana, včetně faktorů zapojených v regulaci procesu kvetení. Konkrétně jsou to FT-like geny a TFL1- like geny, které hrají důležitou roli při regulaci indukce kvetení, a jsou proto podrobně diskutovány. U dřevin mírného pásu následuje po indukci kvetení, ještě před rozkvětem, období dormance. Periodická regulace tohoto stavu je řízena endogenně a krom jiných faktorů je ovlivněna expresí genů DAM. Genetické mechanismy regulující ukončení endodormance u dřevin jsou nápadně podobné vernalizaci u bylin. Hlubší pochopení procesů jako je indukce kvetení a ukončení endodormance nám může pomoci při vývoji kultivarů s modifikovanou dobou kvetení.
|
|
|
Úloha malých nekódujících RNA v regulaci generativního vývoje rostlin
Hromadová, Michaela ; Honys, David (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Malé RNA (sRNA) jsou zpravidla definovány jako 21-24 nukleotidů dlouhé molekuly RNA s regulační funkcí, které spadají do kategorie nekódujících RNA. Obvykle vznikají jako odpověď na přítomnost dvouvláknových molekul RNA v buňkách a umožňují umlčování komplementárních sekvencí na transkripční a posttranskripční úrovni. Jejich role spočívá nejen v obraně proti cizorodým nukleovým kyselinám, ale především v regulaci vlastních genů. Typickými cílovými molekulami rostlinných sRNA jsou transponovatelné elementy či transkripční faktory podílející se na řízení přechodů mezi jednotlivými vývojovými fázemi, například na zahájení reprodukčního vývoje. Cílem této práce je shrnutí jednotlivých funkčních rolí malých RNA při regulaci generativní fáze, vzniku samičího a samčího gametofytu a způsobu ochrany před transpozicí v následujících generacích. Endogenní i exogenní sRNA jsou rostlinami hojně využívány, neboť poskytují okamžitou a přímou odpověď organismu na rychle se měnící podmínky prostředí, a nepochybně tak patří mezi klíčové faktory přispívající k jejich fenotypové plasticitě.
|
|
|
The role of histone post-translational modifications in the regulation of gene expression in plants
Chromý, Jakub ; Čermák, Vojtěch (vedoucí práce) ; Holá, Dana (oponent)
Štruktúra chromatínu, génová expresia a následne i mnohé dôležité aspekty rastlinného vývinu podliehajú epigenetickej regulácii. V rámci epigenetickej regulácie, históny a ich modifikácie zohrávajú ústrednú úlohu. N-konce histónov sú dynamicky modifikované kovalentnými posttranslačnými modifikáciami (PTM). Tieto modifikácie sú kľúčové pri modulácii a regulácii štruktúry chromatínu a tak i génovej expresie. Jedným z procesov citlivo regulovaných na epigenetickej úrovni je práve kvitnutie krytosemenných rastlín. Kvitnutie predstavuje veľmi komplexný dej, zaujímavý ako z pohľadu štúdia epigenetickej regulácie, tak i praktického uplatnenia. V tejto práci zhrňujem doterajšie poznatky o úlohe posttranslačných modifikácií histónov v regulácii génovej expresie u rastlín, zameranej predovšetkým na dvoch ústredných regulátorov kvitnutia u Arabidopsis - FLC a FT.
|
|
|
Využití obrazové analýzy při monitoringu kriticky ohroženého druhu Spiranthes spiralis
IPSER, Zdeněk
U populace kriticky ohroženého druhu Spiranthes spiralis na lokalitě NPP Pastviště U Fínů v Albrechticích u Sušice, nalezené v roce 1980, byl od roku 1985 pravidelně sledován počet kvetoucích exemplářů. Od podzimu 1998 byly přímo označovány a biometricky měřeny všechny nalezené exempláře. Během doby sledování (12, resp. 25 let) byly zaznamenány velké fluktuace v počtu kvetoucích exemplářů v jednotlivých letech i v meziročním přežívání jednotlivých růžic. Cílem práce bylo pomocí obrazové analýzy a biometrických dat zkonstruovat tzv. index zastínění a ověřit možnost jeho využití k vysvětlení některých jevů v populační dynamice rostlin. Následně byla testována hypotéza, že základní proměnou, která určuje životaschopnost rostliny (tj. přežití, kvetení, vegetativní rozmnožování apod.), je míra zastínění okolní vegetací, vyjádřená pomocí výše uvedeného indexu. Bylo zjištěno, že vliv míry zastínění listových růžic na kvetení je zanedbatelný nebo {\clqq}překrytý`` jinými faktory (např. průběhem počasí v sezóně apod.). Pravděpodobnost kvetení, počet květů a výška květonosné lodyhy je ovlivněna velikostí listové plochy. Práce se dále zabývá energetickou náročností kvetení a dynamikou přežívání (od roku 1998) a kvetení (od roku 1986) studovaného druhu.
|
host ::
RSS.